Jaký je pocit splnit si sen a odjet na stáž do USA? O svoje zážitky se podělí Lucka Pátková, milovnice cestování a kafíčkování. Kdo se takové stáže může účastnit a co je potřeba? Je placená? Co bylo náplní práce? A jaký vlastně New York je? Lucka miluje i psaní, a tak vám všechny informace naservíruje v dnešním článku. Pěkně dopodrobna.

Vždycky tady byl. Ve filmech, v knihách, v novinách. Co do počtu obyvatel velký skoro jako celá Česká republika. Moderní, pulzující, rušný, rychlý, světový. New York. Když jsem o něm slýchávala, představovala jsem si obrovské město s tolika lidmi, že na sebe na chodníku dennodenně téměř narážejí, když každé ráno s kelímkem kávy v ruce spěchají do práce. Ale jaká je realita? Je opravdu život v New Yorku tak hektický? Jaké to je tam pracovat? Jací jsou Američané?

To přesně jsem se vydala zjistit na stáž do Českého centra New York. Ve svých dvaatřiceti letech.

Už nějaký ten pátek pracuju s cizinci – nejdřív jsem studenty, ajťáky, manažery a jejich rodiny učila česky, potom jsem začala pracovat jako PR a marketingová manažerka pro Foreigners, relokační agenturu, která v Česku poskytuje komplexní služby expatům. Díky své práci jsem se setkala s mnoha odvážnými lidmi, kteří se rozhodli alespoň na čas přestěhovat za prací do zahraničí. Jednoho z nich mám i doma – Američana, překvapivě. A tak jakoby mi něco po celé ty roky naznačovalo: taky si to vyzkoušej. Takový druhý Erasmus, když ještě nemáš děti a hypotéku. Jeď, dokud můžeš. A tak jsem jednoho zimního rána jela.

Stačí poslat životopis a motivační dopis

O nabídce stáží v Českém centru New York jsem se dozvěděla díky projektu Letní žurnalistické školy, kde víc než deset let působím jako lektor a člen organizačního týmu. Nejednou byl naším hostem Miroslav Konvalina, bývalý zahraniční zpravodaj, který mimo jiné několik let vedl Americké centrum v Praze. Loni na jaře Mirek nastoupil na pozici ředitele Českého centra New York a byl to právě on, kdo náš tým letní školy informoval o možnosti stáže v newyorské kanceláři. Jsme s Mirkem několikaletí přátelé, nicméně přihlášku jsem podala jako každý jiný. Není to nic složitého – stačilo poslat životopis a motivační dopis ve dvou jazycích, češtině a angličtině. A pak už jen čekat na rozhodnutí.

České centrum New York přijímá přihlášky na stáž celoročně. Stáže pak probíhají v tříměsíčních turnusech po třech lidech:

• leden – březen
• duben – červen
• červenec – září
• říjen – prosinec

Já jsem přihlášku podávala na Silvestra roku 2018. Neměla jsem zvolený přesný termín, kdy bych chtěla jet, jen jsem věděla, že chci. E-mail s pozvánkou na stáž mi přišel poslední den v únoru 2019. Dostala jsem nabídku už na letní termín, ale měla jsem za pár týdnů odlétat na Bali, byla jsem zaměstnaná na plný pracovní úvazek a rozhodně neměla dost peněz, abych si mohla dovolit strávit léto v New Yorku. Stáž v Českém centru je neplacená. S tím jsem počítala a chtěla jsem odjet především kvůli zkušenosti a zážitkům, ale žít v Americe není legrace. Musela jsem na to několik měsíců šetřit.

Mám to štěstí, že pracuju ve firmě, která podporuje to, když si člověk jde za svými sny, překonává sám sebe a pouští se za svoji komfortní zónu. Proto když jsem navrhla, že na tři měsíce odjedu, zatímco budu i nadále, v utlumenějším řežimu, na dálku plnit své pracovní povinnosti, vedení mi vyšlo vstříc a na stáž v USA mě pustilo. Vzhledem k mé agendě jsme se dohodli, že nejvhodnější bude termín od ledna do března 2020.

House sitting aneb bydlení po celém světě zadarmo

Letenky a ubytování pár měsíců dopředu

A tak začaly měsíce spoření a těšení se. Bližší kontakt s centrem započal v září, kdy se mi ozvala programová manažerka Tereza, s níž jsem pak řešila zvací dopis a přesný termín stáže. Data byla víceméně na mně, nebo spíš na tom, jak seženu letenku. Tu jsem si za necelých 11000 Kč včetně příručního a druhého zavazadla v polovině září pořídila na 8. ledna – přímý let z Vídně na letiště JFK v New Yorku, zpátky pak na 6. dubna stejnou cestou. Jelikož stážisté vyjíždějí do New Yorku na elektronické vízum ESTA, bylo třeba dodržet lhůtu maximální délky pobytu 90 dní.

Během listopadu jsem si domluvila ubytování – pokojíček jen pro mě za zhruba 18000 Kč měsíčně v Queens. V polovině prosince jsem si sjednala cestovní zdravotní pojištění a pak už zbývalo jen sehnat nezbytnosti typu adaptér do amerických zásuvek, sbalit se a vydat za čtvrtletním dobrodružstvím za oceán!

České centrum New York sídlí v České národní budově na Manhattanu, spolu s dalšími krajanskými organizacemi a Generálním konzulátem České republiky, který je hned vedle na patře. Stáž jsem začínala v době, kdy se ostatní členové týmu vraceli zpět po vánočním volnu. Ze trojice stážistů vybraných na tuto zimu jsem dorazila jako první. Pracovní doba pro nás byla čtyři dny v týdnu, vždy od desíti ráno do šesti večer s tím, že když jsme pořádali večerní program, zůstávali jsme déle. Volný den jsme si mohli zvolit, nebo třeba chodit do práce vícero týdnů v kuse a pak si odpracované hodiny vybrat naráz v jednom týdnu. Tak jsem to třeba udělala já, když mi přijela kamarádka z Česka. Nemusela jsem na stáž a spolu s ní jsem se proměnila v newyorského turistu.

Náplň stáže v Českém centru New York

Počáteční týdny v centru byly poměrně hektické, protože jsme doháněli po svátcích a chystali se na významný galavečer: oslavy 75. výročí konce 2. světové války v Evropě, kdy jsme hostili jak výstavu, tak jazzový koncert a Česká národní budova praskala ve švech. Docela dobrodružná chvíle nastala, když jeden z amerických veteránů, kterým je už hodně přes devadesát let, v horečnatém sále omdlel. Ihned jsme volali 911 a naštěstí všechno dobře dopadlo. Pán nám druhý den odepisoval na zprávu, že je v pořádku.

Jaké tedy byly mé běžné aktivity? Stáž je podle mě vhodná především pro studenty PR a marketingu, politologie, zahraničních vztahů, žurnalistiky nebo taky angličtiny a filmu, protože pokrývá následující:

• psaní tiskových zpráv v češtině i angličtině
• tvorbu kratších i delších textů na web, práci s redakčním systémem
• správu sociálních sítí (Facebook, Instagram, Twitter)
• překlad z češtiny do angličtiny a naopak
• propagaci akcí a aktivit centra pomocí emailů a na kulturních platformách typu Eventbrite
• vytváření týdenního newsletteru
• monitoring médií
• přípravu propagačních materiálů pomocí jednoduché grafiky (používala jsem Canvu)
• pochůzky jako zajít koupit občerstvení, květiny, vytisknout plakáty, okopírovat klíč…
• pomoc při pořádání akcí (chystání židliček, vítání hostů a podobně)
• zvedání telefonu a správu knihovny
• školu veřejné diplomacie: setkání na OSN, na Stálé misi při OSN, na Generálním konzulátu České republiky

Stáž v USA přináší řadu příležitostí a účast na událostech, které se vám v Česku jen tak nepoštěstí. Já jsem se díky ní třeba připojila ke slavnostnímu večeru na počest Václava Havla v sídle Amerického kongresu ve Washingtonu, seznámila se s Michalem Hrůzou a zatancovala si na jeho koncertě, viděla jsem několik pozoruhodných a oceněných filmů a hlavně jsem měla tu čest být součástí profesionálního týmu, kde každý jeden člen nejen že odvádí skvělou práci pro šíření kultury a dobrého jména České republiky v Americe, ale taky vyniká ve vlastním uměleckém oboru. K tomu byli moji kolegové úžasně přátelští, trpěliví, plní podpory a ochoty pomoci vám, s čímkoli potřebujete.

Protože ať jste kde jste, je to o lidech. A já se v New Yorku setkala s báječným kolektivem. To se mi potvrdilo i na konci stáže – kvůli koronavirové pandemii jsem bohužel musela odletět o tři týdny dřív, než jsem měla v plánu. Už začátkem března jsme tušili, že chod centra je ohrožen. Přicházelo nám méně lidí, ze strachu z onemocnění nepřilétali někteří z umělců. Poslední akci, výstavu o Leoši Janáčkovi a jeho opeře Káťa Kabanová, kterou měla toto jaro znovu uvádět Metropolitní opera New York, jsme nakonec spolu s přítomnými kurátory z Brna museli udělat jako živé vysílání na Facebooku. 

Předčasné rozloučení se s New Yorkem

A ten večer, 12. března, nám bylo doporučeno sehnat si dřívější letenku a New York co nejdřív opustit. Nikdo nás nenutil, ale věděla jsem, že to vzhledem ke zhoršující se situaci v Evropě bude nejlepší řešení. Protože co nevidět nákaza dorazí do Spojených států a já bych tam klidně mohla zůstat uvězněná několik měsíců, což by mě nejen dostalo úplně na mizinu, ale taky by to jaksi postrádalo smysl.

Se zaměstnanci centra jsem byla až do svého odjedu o několik dní později v dennodenním kontaktu. Jak zvládám, kdy letím, jestli něco nepotřebuju… všichni byli neskutečně ochotní a cítili za nás jako stážisty zodpovědnost, abychom se dostali v pořádku domů. Navíc jsme výdaje za novou letenku a cestu taxíkem na letiště (jezdit metrem už nebylo nejbezpečnější) dostali proplacené, což mě nesmírně překvapilo a samozřejmě, potěšilo.

Nechtěla jsem z Ameriky pryč. Jakkoli miluju svoji práci v Česku, přítele, psa, rodinu, kamarády… svůj životní styl a své rutiny… do New Yorku jsem se zamilovala a stáž mě bavila. Jelikož jsem se pohybovala v médiích už od studentských let a marketing dělám už taky nějaký ten pátek, nebyly pro mě všechny úkoly nové. Ale byly jiné, pro jiné publikem, v jiném prostředí, s jiným cílem. Navíc vždycky je prostor se zdokonalovat a třeba překlad a kvalitní psaní v angličtině jsou pro mě celoživotní výzvou.

5 důvodů, proč pracovat (a žít) v Německu

New York mě překvapil. Lidé tam zase až tolik nespěchají, taxíky troubí, ale auta se nesrážejí. Sousedé, prodavači, štamgasti v baru nebo spolucestující v metru se s vámi začnou jen tak bavit a pak vás zase nechají žít dál. Jsou milí, usměvaví, laskaví. Hodně pracují, ale to se není co divit – v New Yorku je draho. Jídlo, doprava, nájem, to všechno stojí dvakrát až třikrát tolik co u nás. Ale pokud budete mít šanci Velké jablko navštívit, ať už na pár dní nebo několik měsíců, nenechte si ji uniknout. Je to zážitek, na který nezapomenete.

Víc o New Yorku a rozhovory s těmi, kdo žijí nebo pracují v zahraničí, si můžete přečíst u mě na blogu. A já moc děkuju Janče, že mi tady u sebe dala prostor podělit se s vámi o kus mého splněného snu.